Baba Kaka

---ŤUK, ŤUK, zaklepal někdo na dveře babě Kace.

---„Kdo je?“ zavřeštila.

---„Výběrčí daní!“ odpověděl vyběrač Čermák.

---„Jen pojďte dál, chi, chi.“

---„Dobrý den, přeji, babičko. Jmenujete se baba… Co to tu je nemůžu to přečíst… Jmenujete se nějak, jako baba Gaga?“

---„Ne, nejmenuji. Jsem baba Kaka,“ odpověděla bába.

---„Můžu vědět vaše příjmení?“

---„Ne.“

---„A proč?“ tázal se Čermák.

---„Protože žádné nemám.“

---„A proč?“

---„Protože nevím.“

---„A proč?“

---„Sklapni laskavě tu svou upovídanou papulu!“

---„A proč?“ To už se ale bába naštvala a hnala Čermáka koštětem.“

---„Já ti dám otravovat mě s nějakými hloupostmi.“

---„Ááááááááááááá, vojáci na ní!“ Vojáci se za babou rozběhli. Kaka lstivě vběhla do chalupy. Počkala si na vojáky za dveřmi. Vojáci vtrhli do světnice. Bylo hrobové ticho. Baba šla pomalu k jednomu vojákovi a ze zadu na něj skočila.

---„Pomóóóóc!“ zakřičel voják. Druhý mu šel na pomoc, ale baba mu dala mezi oči. Třetí se na babu rozběhl, ale baba ho kopla do slabin. Všichni tři vojáci se váleli po zemi. U toho hrozně ječeli. Mezitím je baba dala do chlívku.

---„Tak, teď si budete užívat. Pěkně vás nakrmím, a pak vás moje zlatíčka sním. Chi, chi, chi, chi, chi.“

---„Ha, ha, ha,“ zasmál se ironicky jeden z vojáků.

---„KANIBALKO!“

---A jak baba řekla, tak i udělala. Za týden snědla všechny tři vojáky. Jediný Čermák a kočí z toho vyvázli radostně.